- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Znám to, pocit psa uvázaného u boudy, a nemá to řešení, nemůžete vydržet s dětmi, ale když jste bez nich, tak je to ještě horší. A pak ty děti rostou a je to horší a horší. Když jsou doma, drobí, křičí a dělají bordel, je to ještě fajn. A jednou přijde den, kdy si říkáte, jaká to byla pohoda, když největším problémem bylo šlápnout bosou nohou na kostičku Lega. Ale rozhodně nejste první, kdo se s tím potýká, protože už kdysi dávno někdo napsal, že kdybychom neporodily děti v bolesti, dávno bychom je hodily rybám.
Je potřeba si dělat menší volna častěji. Ne jednou za 10 let a hned 14 dní v kuse. Já bych bez syna tak dlouho nevydržela. Ale 1x měsíčně zmizet na jednu noc, mě vždy neskutečně nabije energií a těším se zas domů.
I tak vám tu dlouhou dovolenou přeji.
Moje sestra měla jednou týdně volno pro sebe a vzpomínám si jak říkala - i kdyby venku lilo jak z konve a všude bylo zavřeno a nikdo se mnou nechtěl mluvit, tak jsem stejně odešla a zavřela dveře bytu. I kdybych to měla prosedět s knížkou na schodech. Prostě to bylo moje volno a manželova péče o rodinu.
Njn, tohle já nedokážu pochopit, měla jsem tři děti, denně vařila, neměla jsem žádnou babičku na výpomoc, jak je možné, že jsem stíhala všechno a chodila s dětmi ven a měla přijatelně uklizeno ... a nehroutila se z toho? Asi jsme byla nějaká odolnější generace nebo co.
Ja to zvladam taky, ale nejsem v tom stastna, rozumite? To neni zadna neschopnost, vydrzim a dokazu opravdu hodne, jde o to, jak se v tom citim. Jsem zalozenim introvert, mam rada ticho a klid a cerpam energii ze samoty a niterneho rozjimani. Mela jsem take hodne zajmu, na ktere jsem 6 let nemela vubec cas. A to je to, co vas ubiji, ne pece o deti, ne uklid. Vam to asi nevadilo, ale prijmete za fakt, ze kazdy je jiny. Me ten nekonecny kolobeh, v nemz jsem uplne ztratila sebe samu, semlel.
Stejně je fascinující, když v době aut, praček, myček nádobí, robotických vysavačů se ženy hroutí z toho, že se starají o své vlastní děti. Vnímám to jako krizi mateřství nudících se žen. Místo práce řeší počet drobků na podlaze. Vaše matky a babičky musí naprosto nechápat co všechhno součanou generaci ničí.
Znám až moc dobře . Už jsem se z toho dostala, ale řekla bych, že pořád balancuji nad propastí. Stačily teď 2 měsíce hodně špatného spánku (max. 4 hodiny denně, z toho v kuse jen 2,5) a křehká rovnováha byla zase dost ohrožená. Naštěstí jsem měla perspektivu 5 dní bez dětí, což mi pomohlo se hecnout a doklepat to bez nějakých excesů.
Je to hrozně těžké a pro lidi, kteří si tím neprošli, nepochopitelné. Je hodně žen-matek, které se na vás při slovech, že se těšíte, až se na víkend zbavíte dětí, podívají úkosem a se zdviženým obočím myslíce si, co jste to za ženskou, že jistojistě nejste normální a nikdy jste neměla mít děti (a v hlavě se jim odvíjí příběh o týraných a citově deprivovaných dětech, na které by možná měly upozornit OSPOD).
Navíc to dlouhodobé vypětí na člověku zanechává následky. I když jsem byla u psychiatra a měla jsem předpis na antidepresiva, rozhodla jsem se je nebrat (styděla jsem se sama za sebe, že jsem tak hluboko klesla, a řekla si, že to prostě musím dokázat, když to zvládají i jiní). Umím se už ovládat, být trpělivá a k dětem vlídná, ale uvnitř cítím, že mě to stejně nějak rozežírá, že to vysává můj entuziasmus a opravdovou radost ze života, kterou jsem vždy měla. Že se ze mě stává chladná, cynická a prázdná osoba, která už skoro pozbývá schopnosti opravdu prožívat, a pouze jako stroj plní své povinnosti.
Tohle prostě nechápu. Přitom to žádná generace před námi neměla snažší. Všechno hraje současným matkám do karet. Je jednoduší se starat o domácnost. Mají daleko méně povinností. Je jednodušší se starat o děti. Je snažší si udržet kontakt s okolím.
Přesto je spousta žen co se hroutí a v noci nespí. Nechápu. Prostě nechápu. A to jsem se o děti když byly malé většinově staral.
To je začátek. Počkejte na pubertu
Puberta? Jsou samostatní a dohled rodičů je spíše na obtíž.
Katerino, uzijte si to:) a doporucuju naplanovat rovnou dalsi, treba jednou za kvartal na tri dny. Dejte si to do kalendare a mate se na co tesit, mate pred sebou neco pozitivniho. Mam sice jen dve deti, ale i tak toho je moc a je potreba dobit baterky a byt zas nekdo jiny, nez “jen mama”. 珞
Katerino, uzijte si to:) a doporucuju naplanovat rovnou dalsi, treba jednou za kvartal na tri dny. Dejte si to do kalendare a mate se na co tesit, mate pred sebou neco pozitivniho. Mam sice jen dve deti, ale i tak toho je moc a je potreba dobit baterky a byt zas nekdo jiny, nez “jen mama”. 珞
Katerino, uzijte si to:) a doporucuju naplanovat rovnou dalsi, treba jednou za kvartal na tri dny. Dejte si to do kalendare a mate se na co tesit, mate pred sebou neco pozitivniho. Mam sice jen dve deti, ale i tak toho je moc a je potreba dobit baterky a byt zas nekdo jiny, nez “jen mama”. 珞