Sama v Portugalsku. Adaptace na životní plán B.
Hned po milovaných blízkých a všech svých věcech. Vzdát se emocí jako základní krok k holému přežití. Nic necítit, když ti umře kamarád nebo když vidíš, jak doktor dítěti odlamuje zmrzlé prsty...
Jsem v Portugalsku. Sama. A mám výčitky. Už jenom proto, že čtu z naprostého komfortu knihu popisující koncentrační tábor, bezmoc, zmar a smrt. A taky proto, že je to můj za poslední dva měsíce šestý týden u oceánu. A teď navíc ještě bez dětí. Jak já si to můžu dovolit? Můžu?
Já jsem se svým životem podle mě neměla moc namyšlených plánů. Neměla jsem ambice vystudovat práva, medicínu, ani architekturu, neviděla jsem svoji budoucnost nijak jasně, všechno bylo dřív takové rozblemclé a bez jasných struktur. Po příchodu dětí do mého života přišlo jasno. Najednou bylo potřeba se ve všem zcela jasně vyhradit a zůstat rádoby stejná, jistá pro ně. Vytvořit jim bezpečné prostředí, denně až na svoji vlastní dřeň pečovat o jejich zdravý vývoj, pohodlí. Pečovat o to, aby to, co kolem sebe mají, měly dál. Jenže teď se musím rozvést. Zákonitě jim zbourat velkou část jistot, na kterých byl jejich pocit bezpečí postavený.
Můj původní plán nebylo mít rodinu, ale když už jsem ji měla, stala se z ní na mnoho dlouhých let naprostá priorita nadřazená všemu. I mně samotné. Neměla jsem žádný plán B. Plán pro případ, že se rozvedu a budu sama s dětmi, neměla. Po letech partnerské separace teprve krystalizuje moje nové já, které zjistilo, že miluje cestování. Ono to samozřejmě vždycky vědělo, jenom se teď vrací k sobě.
Taky se pořád vymezuju vůči všem a všemu, s čím nesouzním. Je to důležitá součást procesu. Procesu separace od plánu A, kterým byla oddanost rodině. Tak trochu to prý vypadá jako puberta. V nějakém směru to asi i puberta je. Takhle ve středním věku.
Tak či tak, je to očistný proces. Přesto se pořád ještě na můj vkus až moc často cítím vinná. Vinná, že si můžu dovolit, co si dovoluju. Že na to mám. Vinná, že mám skvělé děti. Vinná, že mají tatínky, kteří se o ně umí postarat stejně jako já. Vinná, že moje tělo, kromě jizev po císařském řezu, příchod čtyř dětí na svět nijak výrazně nepoznamenal. Vinná, že pořád můžu mít kolem sebe muže, nové muže, mladé muže. Vinná, že si můžu dopřát. Dopřát sobě a svým dětem. Měsíc u oceánu. A že si nakonec můžu dopřát i pobýt sama se sebou. Zase u oceánu.
Cítím se vinná za to, že se mám dobře a že si dovoluju mít se dobře! Nejvíc vinná se cítím před lidmi, kteří si to sami nedovolí a myslí si, že já se přece mám strašně dobře, protože si tohle všechno můžu dovolit! Aniž by si uvědomili, že za prvé, si kdokoliv může sám sobě dovolit úplně cokoliv. Opravdu cokoliv. Jenom si tu možnost v sobě otevřít. A aniž by si uvědomili, že za druhé, tohle všechno, co já teď žiju, je vlastně moje adaptace na životní plán B.
Když ti dá život citróny, udělej si limonádu!
Nejlepší na tom všem ale je, že jsem došla skutečného přesvědčení, že tuhle dovednost musím naučit svoje děti. Dovednost dopřát si, dovolit si cokoliv, například cítit se dobře. Anebo i špatně, dovolit si cokoliv a necítit za to vinu. Dovolit si dát sebe na první místo. Dovolit si nenechat se okolnostmi pohltit, ale naopak uvidět je z jiného úhlu.
Dopřát si nehroutit se z maličkostí a brát život jako takovou hru. A vůbec to neznamená udržovat se v nonstop komfortu, vůbec ne! Ba naopak, nekomfort je skoro zásadní ingredience – bez citrónů není limonáda, že.
A já – léta peskovaná mými přáteli, milovníky černé kávy, za pití kafe s mlékem – konečně piju černé kafe. Turka. Nevadí mi, že není zjemněný mlékem, prostě se na něj nedívám jako na černé kafe, které nepiju, ale jako na kafe, které piju. To nemluvím o tom, že turka jako takového jsem ještě před rokem pozřela jenom s obrovskou nechutí a v případě velké kofeinové nouze a rozhodně ne bez mléka.
Mno. Jsem zkrátka tvor adaptabilní.
P.S. Od zítra spím v autě! Abych si ten komfort (i výčitky) trochu stáhla.
Kateřina Suchánková
Co stojí rozvod? A jak ho přežít?
Když jsme se brali, „vydělali“ jsme na svatbě pěknou částku. Peníze se nám vrátily v podobě finančních darů svatebčanů a zaplatily značnou část celkové ceny veselky.
Kateřina Suchánková
A jak slavíte Mikuláše vy?
Odjakživa nejsem zastánkyní manipulace typu: „Jestli hned nepřestaneš, přijde támhleten pán a vynadá ti.” Jako ne, támhleten pán si hledí svého. A já si mám hledět svého dítěte a umět s ním komunikovat.
Kateřina Suchánková
AEM aneb jak se cestuje se čtyřmi dětmi? Zadar, vol. 2
Edita: „Mami, ty jsi jako stonožka. Máš čtyři děti a zvládáš to.” Vrhám po ní tázavý, zděšený pohled a nechápu dost dobře, jestli si ze mě dělá srandu nebo se mě snaží povzbudit, abych dolezla domů.
Kateřina Suchánková
Akce emancipované matky, Zadar, vol.1
Když tenhle výraz – zkráceně AEM – poprvé použila moje terapeutka jako souhlasné přikyvování na můj výlev o tom, proč že to vlastně letím sama se čtyřmi dětmi koncem října do Chorvatska, cítila jsem se trošku dotčená.
Kateřina Suchánková
Všechno je to jenom období
Tak často jsem to říkala během výchovy svých dětí, až jsem to převedla docela ultimátně i do jiných sfér svého života. A nedám na to dopustit.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Lesy chce předat mnichům bez soutěže. Smlouvu nachystal starosta předem
Premium Mohlo to být jedno z rozhodnutí, jakých města jako osmitisícové Milevsko udělají ročně stovky....
Stavební úřady se děsí novely, mluví o nejistotě a nabírají nové pracovníky
Stavební úřady napříč republikou se obávají reformy stavebního zákona. Kvůli nárůstu práce tak...
VIDEA TÝDNE: Potvrzený trest pro Feriho, živořící děti a Kobajašiho veleskok
Soud v Praze tento týden potvrdil exposlanci Dominiku Ferimu tříletý trest za znásilnění. Strážníci...
Prodej pozemku 59 962 m2
Staré Hamry, okres Frýdek-Místek
2 878 176 Kč
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1316x
Psaní používám jako autoterapii – pomáhá mi v sobě dělat pořádek.
Mimo jiné jsem máma čtyř dětí.
Napsala a vydala jsem knihu rozhovorů se ženami a muži, kteří mají mnoho dětí. Mnohamámy jsou k zakoupení na www.mnohamamy.cz a taky v síti knihkupců - pokud knížku chceš, budu mít mnohem větší radost, když si ji koupíš přímo ode mě na webu.
Můžeš sledovat IG @mnoha_mamy nebo FB stránku Mnohamámy
Najdeš mě taky na Instagramu: @katerina.such
nebo na stránce http://katerinasuchankova.cz kde je více blogů